Kordylewského oblaka jsou teoretické objekty v blízkém okolí lagrange points L4 a L5 systému Země-Měsíc. Tato místa jsou kvazistabilní, mohou zachycovat meziplanetární prach o velikosti více než několik mikrometrů. Oblasti s potenciálně zvýšenou koncentrací prachu představují riziko pro navigaci, proto je důležité mít o nich dostatek informací. Mise LVICE² má za cíl provést vůbec první měření koncentrace prachu přímo v libračních bodech L4 a L5.

V případě potvrzení existence Kordylewského oblaků by v naší Sluneční soustavě nešlo o žádnou raritu. Hromadění meziplanetární hmoty v libračních bodech je pozorováno například u planety Jupiter, který sdílí svou oběžnou dráhu kolem Slunce s takzvanými trojskými planetkami. V případě systému Země-Měsíc se však dlouho předpokládalo, že hromadění materiálu v libračních bodech zabraňuje gravitační působení Slunce. V roce 1961 však polský astronom Kazimierz Kordylewski pozoroval poblíž bodu L5 světlé skvrny, které by mohly být známkou akumulace meziplanetárního prachu. Navazující pozorování však dosud nepřinesla průkazné výsledky, což by mohlo znamenat, že se Kordylewského oblaka s časem mění. 

Měření koncentrace prachu přímo v bodech L4 a L5 by tedy definitivně potvrdilo existenci těchto objektů, ale nejen to – LVICE² přinese informace i o velikosti a hustotě prachových částic pomocí fóliového prachového detektoru a piezoelektrického prachového detektoru, které vyvíjí Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze. Větší a rychlejší částečky prachu bude detekovat přístroj Faraday Cup Analyser, jehož primárním účelem je charakterizovat vlastnosti plazmatu slunečního větru a měřit jeho turbulence v okolí Měsíce. Tento přístroj vyvine Katedra fyziky povrchů a plazmatu na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.